Knih

Oproti prvnímu dílu je tento prequel svým záběrem ještě rozsáhlejší, proto mi prvních zhruba sto stran dělalo trochu problém příběhu porozumět a užívat si ho (proto opravdu oceňuji rejstřík postav i mapy), přesto si mě nakonec získal. Autorka mistrně proplétá střípky historie Převorství, milostné příběhy i politické intriky.

Na této sérii je také unikátní to, že můžete začít libovolným dílem, oba mají totiž co nabídnout.

Podobně jako industriální revoluci lze aktuální informační výbuch jednoduše odmávat jako další technologický pokrok, přední historik dneška však všechny své argumenty podkládá historickými analogiemi a díky tomu poukazuje na to, že mnoho z problémů, kterým teď čelíme, je v době existence lidstva opravdu unikátních a že se nacházíme v neprobádaných vodách.

Pokud mi toto spektrum textů pomohlo se v něčem utvrdit, tak hlavně v tom, že není potřeba vše psát zapškle.

Grandiózní nejen ve svém formátu, ale i pojetí, rigorózně dokumentuje aktuální i minulé prostředí českého grafického designu asi jako žádná jiná publikace. Hojnost obrazových materiálů, esejí a hlavně rozhovorů poskytují mnohé k obdivu a přemítání.

Tuto knihu už jsem jednou četl, ale než jsem se pustil do prequelu, chtěl jsem si tento svět připomenout; a že je co připomínat. Vykreslené prostředí, postavy i historie jsou živé a komplexní. Díky tloušťce knihy se příběh povedlo vybudovat nejen do šířky, ale i do hloubky. Jsem zvědavý na druhý díl v sérii.

Na české sci-fi jsem poměrně dlouho zanevřel, ale grafické zpracování obalu i předělů kapitol mě to donutilo přehodnotit. I přes pomalejší začátek se z příběhu vyklube brutální, avšak odlehčené povyražení od složitější četby.

Četba stejně šílená, zajímavá i krajně nechutná jako předchozí díl. Pokud vás alespoň trochu baví fyzika a svět, nebudete zklamaní.

Tato kniha jde jedním slovem shrnout jako neobvyklá. Neobvyklé postavy, příhody, zakončení a zvláštní mix fantasy a realismu knize dodávají mystický nádech. Bohužel mám po dočtení pocit, že mi z filozofie knihy stále něco uniká.

Ačkoliv samotného textu v knize až tolik není, určitě slouží jako hezká reference a inspirace pro tvorbu konzistentně vypadajících dokumentů. Zároveň často odkazuje na předchozí Typoknihu, takže spíš než samotná se hodí jako doplněk.

Je poměrně depresivní, že problémy, na které Papanek varoval již v minulém tisíciletí, nejen že nejsou vyřešené, ale jsou naopak mnohem rozsáhlejší. Nová ekologická estetika, stejně jako školská reforma, jsou v nedohlednu. Místo úpadku konzumerismu máme Temu a Shein, místo svépomocných sousedských spolků stále větší závislost na korporacích. Je těžké zůstat optimistou.

Stejně jako jeho předchozí knihu mohu i tuto vřele doporučit komukoliv, kdo se o design zajímá.

Možná byla chyba začít tuhle knihu číst uprostřed zkouškového, protože se stejně jako předchozí díl opravdu špatně odkládá, avšak splnila svůj účel: odreagovala mě. Až na občas zbytečně moc emocionální hrdinku jde o příjemné pokračování. Jsem zvědavý, jak bude trilogie zakončena.

Nevím, co jsem čekal, ale tohle ne. Tento text, podobně jako Čekání na Godota, vás lapí do své spletité sítě absurdity a nechá vás hádat, co se vlastně děje; avšak rozdělení na různorodé kapitoly čtení značně odlehčuje. Musím smeknout před větnou stavbou, občas dalo opravdu zabrat ji rozluštit.

Severní Korea pro mě vždy byl takový mýtický a nepochopený stát. Díky několika různým pohledům na svůj život před útěkem se tato pomyslná mlha alespoň trochu rozptýlila. Trochu mě mrzí, že jsou vynechány zajímavé části rozhovorů (hlavně detaily úniku), ovšem vzhledem k povaze knihy je to pochopitelné. Rozhovory jsou jinak různorodé a velmi dobře zpracované.

Pokud jsem první díl hodnotil trochu kriticky, bylo to kvůli tomu, že šlo vlastně jen o předehru. Pokračování je důvtipnější, napínavější a filozofičtější. O to více mě zaujalo díky tomu, že se velmi kriticky a do hloubky věnuje tématům, které mě samotného velmi zajímají. Hlavně je odrazem dnešní doby a podprahově vybízí ke změně nejenom v knižním světě.

Můj názor na tuto knihu jsem myslím nejlépe popsal, když se mě má přítelkyně ptala na totéž a já jí odpověděl “trochu ujetá”, načež ona “hodně ujetá”. Je to zvláštní mix moderního young-adult a mystického sci-fi. Začátek je pomalejší, ale příběh hezky graduje a myslím, že druhý díl bude ještě lepší.

Přijde mi opravdu škoda, že Karel Čapek nikdy nepoznal slovo shitpost, protože to je slovo, které bych na popis této knihy použil. Klasickou Čapkovskou náturou dílo popisuje nesmyslnost svaté války a jakoby mimochodem předpoví fúzní reaktor; zároveň však tak rychle kmitá mezi absurditou a hlubokou filozofií, že moc nevím, co si mám nakonec myslet.

Z této knihy mám poněkud rozpolcený pocit. Určitě je znát její stáří a mnoho pasáží tak působí nerelevantně. Se závěrem knihy, kde chybně zobecňuje problémy angličtiny na celý koncept písma, vyloženě nesouhlasím. Občas však najdete pasáže tak nadčasové a elegantní, že dělají zbytek knihy znatelně horší… Rozhodně vypovídá o čase, kdy byla vydána.

Protože je příběh postavený na reálných motivech, působí opravdu drsným způsobem; člověku se to občas až nechtělo číst. I přes předvídatelný konec jde o fajn (nevím, jestli můžu říct “odpočinkovou”) četbu.

Tato kniha je důkazem toho, že bůh může vypadat všelijak. Zároveň (pokud jste znalí v oboru) na vás celou dobu při četní naráží fakt, že je autor programátor a o to více oceníte chytré způsoby, jakými zapojuje abstraktní koncepty do magického světa.